Interpelace
Interpelace poslance Tomáše Vymazala na ministra vnitra ve věci spolupráce mezi Policií České Republiky a programem Revolution train
Vážený pane ministře,
v souladu s ustanovením čl. 53 odst. 1 Ústavy České republiky a § 110 a násl. zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, se na Vás jako poslanec zvolený za Českou pirátskou stranu obracím s touto interpelací:
Dle informací uvedených ke dni 10. 8. 2020 na webových stránkách Policie České republiky, konkrétně pak zde: https://www.policie.cz/clanek/prevence-zazitkem-a-hrou.aspx dochází ke spolupráci na projektu protidrogové prevence mezi Národní protidrogovou centrálou SKPV PČR (dále jen NPC), Muzeem PČR a projektem Revolution train - protidrogový vlak. K této spolupráci bych Vám rád položil několik otázek a požádal Vás o některá konkrétní data:
- Jak je, prosím, možné, že elitní útvar, jakým je NPC, podporuje projekt Revolution train, vůči kterému existují pochybnosti o účinnosti a který je dokonce odborníky považován za škodlivý?
- Jak je, prosím, možné, že místo své hlavní činnosti, která je zaměřena na odhalování nejvyšších pater drogové kriminality, se NPC zabývá podporou komerční činnosti soukromého subjektu, kterou činnost projektu Revolution train nepochybně je?
- Vyčíslete, prosím, jakým objemem času, vyjádřeno v člověkohodinách, se NPC podílela na aktivitách činnosti projektu Revolution train, a to včetně času, kterým se policisté NPC podíleli na přípravě projektu Revolution train, který věnovali pracovním schůzkám s pracovníky projektu Revolution train a kterým se pasivně nebo aktivně podíleli na aktivitách projektu Revolution train včetně jeho propagačních aktivit.
- Sdělte mi, prosím, kolik služebních cest bylo uskutečněno NPC v souvislosti s projektem Revolution train v r. 2019. Každé jednotlivé vyúčtování služební cesty počitejte jako samostatnou služební cestu. Zúčastnily-li se jedné služební cesty 3 osoby, počítejte tuto služební cestu jako 3 případy.
- Jak je, prosím, možné, že Policie ČR na svých stránkách propaguje komerční aktivity soukromého subjektu? Vizte https://www.policie.cz/clanek/prevence-zazitkem-a-hrou.aspx k 10. 8. 2020.
- Prosím, sdělte mi také, jaký byl finanční příjem do státního rozpočtu za propagaci komerčních aktivit uvedených v předchozím bodě.
S úctou,
Tomáš Vymazal
poslanec PSP ČR
Odpověď ministra vnitra na interpelaci ohledně programu Revolution train
Komentář Tomáše Vymazala: Vnitro a nefunkční protidrogová prevence. Kdy tohle skončí?
Interpelace poslance Tomáše Vymazala na ministra vnitra ve věci zátahů na letní rekreaci
Vážený pane ministře,
Policie ČR ve spolupráci s celní správou v červenci a srpnu letošního roku udělala dvojici zátahů proti hudebním festivalům Let It Roll a Hip Hop Kemp – údajně mělo jít o opatření směřující proti extrémnímu výskytu užívání psychotropních látek na těchto festivalech.Zátahy na obou festivalech donutily tisíce návštěvníků několik hodin čekat ve frontách na policejní kontrolu, zatímco jim program jejich draze zaplaceného festivalu utíkal do ztracena. Z 9.641 zkontrolovaných lidí byly během obou festivalů nalezeny psychotropní látky u pouhých 376. To je méně než 4% zkontrolovaných osob. Když to číslo uvážíte vzhledem ke statistikám užívaní psychotropních látek v české společnosti, tak vám musí dojít, že byste nevyhnutelně měli větší úspešnost i v mateřské školce nebo přímo v Poslanecké sněmovně.
Původním cílem akce mělo být ochránit zdraví návštěvníků před nebezpečnými látkami. Ve skutečnosti měla akce za výsledek ale jen to, že bezpečné leč ilegální konopí u mnoha návštěvníků vystřídal legální leč toxický alkohol. Uvážíme-li, že policie načapala jen každého pětadvacátého kontrolovaného člověka, je třeba si uvědomit, že se na těch ostatních čtyřiadvaceti dopustila jen čisté buzerace, zatímco černý trh s psychotropními látkamiani nepošimrala za uchem. Na všech jednáních se zástupci PČR, kterých jsem se za poslední dva roky účastnil, jsem slyšel, že policie nechce chytat lidi, co si jen chtějí zapálit jointa, nýbrž že jí jde hlavně o eliminaci dýlerů. Když mi poslanci za ČSSD podepisovali návrh novely na legalizaci samopěstování konopí, myslel jsem, že všichni stojíme na straně osobní svobody a zdravého rozumu. Když jsem ale viděl video, kde čtveřice policistů prošacuje batoh, následně z něj vyndá stan, důkladně jej rozepne a převrátí na ruby, aby v něm nakonec našla jeden sáček s jedním gramem konopí, došlo mi, že se vlastně musím ptát: Co je vlastně vašim cílem, pane ministře? Chcete aby všichni lidé jen pili alkohol a kouřili cigarety, protože ty jsou teď legální? Chcete aby v ČR žádná svobodomyslná kultura neexistovala? Chcete, aby mladá generace ztratila poslední zbytky respektu k zákonům a policii samotné? Nebo si celou dobu uvědomujete, že represe nemá proti černému trhu šanci uspět,takže chcete, aby se o ní alespoň mluvilo v novinách a Policie se ve skutečnosti mohla věnovat důležitějším věcem? Já tomu prostě nerozumím, takže vám nedovedu pomoci, ačkoliv bych to moc rád udělal.
S úctou,
Tomáš Vymazal
poslanec PSP ČR
Odpověď ministra vnitra na interpelaci ve věci zátahů na letní rekreaci
Příloha k odpovědi - Výslednost policejních akcí "Hip Hop Kemp 2019" a "Let it Roll 2019"
Interpelace poslance Tomáše Vymazala na ministra školství ve věci dlouhodobé nedostatečné podpory primární prevence
Vážený pane ministře,
obracím se na Vás s interpelací ohledně nedostatečné podpory primární prevence na školách ze strany Vašeho ministerstva.
Programy primární prevence mají za cíl snížení rizikového chování v souvislosti s návykovými látkami, tedy nejen obecně snižovat prevalenci užívání drog, ale obzvláště u mladistvých první zkušenost s drogami co nejvíce oddálit. Racionální primární prevence na školách je důležitá právě proto, že přichází na scénu ve chvíli, kdy lze velmi efektivně ovlivnit zdraví a budoucnost značné části populace pozitivním směrem. Průběžné hodnocení akčního plánu pro problematiku nelegálních drog v r. 2018 však konstatovalo vážné nedostatky v systémovém zajištění školské prevence a nízkou dostupnost programů primární prevence v oblasti závislostí. Obdobně kriticky se k programům primární prevence rizikového chování na školách staví i Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027. Podle ní se kvalita a rozsah těchto programů v regionech značně liší, je nutné posilovat funkčnost a koordinaci existujícího uceleného systému ze strany MŠMT a přistoupit k plné implementaci systémových nástrojů a ověřených programů v praxi.
Hlavním problémem školské prevence je ale kromě výše zmíněného především podfinancování systému. Na primární prevenci drog letos vyčlenilo MŠMT pouze 12 197 000 Kč. Tato částka se za poslední roky příliš nezměnila. Finanční prostředky MŠMT v období 2011-2017 dle Výroční zprávy o stavu ve věcech drog České republice v roce 2017 (dále jen Výroční zpráva 2017) kolísaly mezi 10 a 12mil. Kč. Nutno dodat, že se částka během let nezvyšuje, jak by bylo logické, ale svého maxima dosáhla v roce 2011. Nelze se zbavit pocitu, že MŠMT nebere v úvahu ani inflaci, neboť při jejím zohlednění bychom se dnes oproti roku 2011 bavili o částce o přibližně dva a půl milionu Kč vyšší. MŠMT mimochodem v roce 1998 na protidrogovou politiku vyčlenilo téměř 17 mil. Kč, což by dnes po započítání inflace bylo zhruba 26 mil. Kč. Nedostatečné financování se promítá v přetrvávajícím neodpovídajícím finančním ohodnocení těch, kdo se prevenci věnují v praxi. Toto spolu s omezenou časovou dotací stanovenou pro výkon práce školního metodika prevence, který navíc nemá sníženu přímou vyučovací povinnost, často vede k devalvaci preventivních programů škol a k jejich čistě formálnímu naplňování bez odpovídajícího obsahu.
Finance plynoucí do primární prevence jsou klíčovým faktorem, který ovlivňuje její výsledný efekt. Je třeba upozornit na to, že se bavíme o nástroji, který má kapacitu značným způsobem snížit výdaje na následnou represi. Zatímco fungující prevence řeší samotnou příčinu problému, represe už jen často reaguje na symptomy a její efektivita je přinejmenším diskutabilní. Z celkového rozpočtu na protidrogovou politiku jde dle Výroční zprávy 2017 na primární prevenci jen 3,7% - pro porovnání, na prosazování práva jde 59,1%. To je extrémní nepoměr, který vypovídá o nesystémovosti současné protidrogové politiky.
Dle SWOT analýzy z Akčního plánu pro primární prevenci rizikového chování v hlavním městě Praze je MŠMT v problematice neangažované, systém je podfinancovaný a neexistuje efektivní propojení mezi MŠMT, Magistrátem hlavního města Prahy, pedagogicko-psychologickými poradnami a školami. Dále byl negativně hodnocen také formalismus MŠMT. V tomto směru se dále jeví jako tristní porovnání pocházející z Výroční zprávy 2017, ze kterého vyplývá, že kraje alokovaly v roce 2017 na primární prevenci celkem 27 395 000,- Kč, obce 13 629 000,- Kč a stát 15 994 000,- Kč (z čehož z rozpočtu MŠMT bylo jen cca 12 mil. Kč).
Pane ministře, rád bych se Vás tímto zeptal, z jakého důvodu Vaše ministerstvo přistupuje k primární prevenci na školách natolik laxně? Jestliže zde máme účinný nástroj, který může pozitivně ovlivnit značnou část mladé populace a zároveň ušetřit výdaje na represi či zdravotní péči, z jakého důvodu udržujete prevenci na školách tak zoufale podfinacovanou? Zdá se, že nejste nastalou situaci schopni řešit, nebo z nějakého důvodu nechcete četnost rizikového návykového chování u mladistvých dále snižovat. Jaké kroky v tomto směru tedy hodláte podniknout?
S úctou,
Tomáš Vymazal
poslanec PSP ČR
Odpověď ministra školství na interpelaci ve věci podpory primární prevence
Interpelace poslance Tomáše Vymazala na ministra zdravotnictví ve věci trvalé ekonomické nedostupnosti léčebného konopí pro české pacienty
Vážený pane ministře,
pět let po legalizaci léčebného konopí v ČR se na Vás obracím s interpelací ohledně nedostupnosti konopí pro léčbu indikovaným pacientům.
Česká republika byla globálně jednou z prvních zemí, která legislativně umožnila léčbu konopím a produkci léčebného konopí. V současnosti legislativní proces ve velké části zemí EU směřuje k legalizaci léčby konopím; většina států ale chce léčebné konopí pouze dovážet a nechce jej pěstovat. Producentem léčebného konopí v rámci EU je do jisté míry ČR, tradičním pěstitelem je Nizozemsko a v současnosti přibylo i Portugalsko. Navzdory tomu, že Česká republika má předpoklady pokrýt podstatnou část tuzemské i zahraniční poptávky po léčebném konopí vlastní produkcí, nabídnout pacientům tuzemské konopí za přijatelnou cenu a učinit z léčebného konopí významný prvek českého farmaceutického, kosmetického a potravinářského průmyslu, potýká se s nevyužitým potenciálem ohledně produkce pro tuzemský trh a ohledně možnosti exportu českého léčebného konopí do zahraničí. Současně se nachází v bludném kruhu. Cena léčebného konopí v lékárnách se pohybuje mezi 200 a 300 Kč za gram. Při průměrné spotřebě kolem 60 gramů měsíčně, vyplývající z mezinárodních studií, pak pro drtivou většinu pacientů jejich měsíční spotřeba léčebného konopí cenově přesahuje jejich čistý příjem.Takto je léčebné konopí z lékáren pro pacienty nedostupné, a proto jej z nich neodebírají ani nežádají své lékaře o předpisy. To způsobuje extrémně nízkou poptávku po léčebném konopí z lékáren a následně i velmi nízké objemy, na něž Státní agentura pro konopí pro léčbu (SAKL) vypisuje tendry. Při vysokých fixních nákladech na pěstování to má za následek prohibičně vysokou cenu léčebného konopí –a bludný kruh se uzavírá.
Dosavadní dvě zakázky SAKL, jež funguje vrámci Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), byly pro drtivou většinu pěstitelů i výrobců nerentabilní. Vysoká cena a jediný tuzemský dodavatel staví český trh s léčebným konopím do zcela nestabilní a nevýhodné pozice. Čeští lékaři v důsledku vysoké ceny svým pacientům zatím konopí předepisují jen okrajově, přestože školení jsou navštěvována tak, že jejich kapacita vesměs nestačí.
Cena léčebného konopí je faktorem, který omezuje přístup k tomuto léčivu drtivé většině pacientů, kteří jsou k této léčbě indikováni podle poznatků lékařské vědy. Důsledkem cenové politiky léčebného konopí je, že desetitisíce pacientů vyhledávají konopí na černém trhu, kde je dostupné za výrazně nižší cenu než v lékárnách. Dlouhodobým řešením by byla plošná či částečná úhrada zprostředků veřejného zdravotního pojištění. Tu ovšem zdravotní pojišťovny odmítají, a to včetně VZP, která pečuje o nejvíce indikovaných pacientů v ČR.
Na základě jednání Pracovní skupiny pro léčebné využití psychoaktivních látek a rostlin při Úřadu vlády ČR byla doporučena novelizace zákona za účelem odblokování možnosti exportu do zahraničí, a to odstraněním diskrepance mezi Zákonem 167/1998 Sb. a Zákonem 50/2013 Sb. Vzhledem k už přes půl roku blíže nespecifikovaným připomínkám Ministerstva zdravotnictví (MZ) k návrhu připravenému odborem poradců Úřadu vlády a Národním koordinátorem nicméně nebylo doposud možné zařadit tuto novelu do jednání Poslanecké sněmovny.
Pracovní skupina dále identifikovala potřebu vzdělávat české lékaře, kteří chtějí léčebné konopí předepisovat. Výsledkem posledního mezivládního jednání G2G mezi Izraelem a Českem v r. 2016 v Jeruzalému byl mj. i příslib školení zdravotníků v oblasti léčebného konopí. Izraelské zkušenosti jsou cenné jednak pro diagnostiku a indikaci léčby, jednak jsou potenciálním přínosem know-how do společných česko-izraelských podniků s potenciálem pokrýt léčebným konopím nejen domácí potřebu, ale též exportovat do třetích zemí. MZ tvrdí, že v ČR je nedostatek lékařů, kteří by konopí předepisovali, samo ale vzdělávání lékařů brzdí a znemožňuje jeho realizaci.
Pane ministře, Vy jste se při svém uvedení do funkce vyjadřoval, že se o dostupnost léčebného konopí postaráte. Po několika měsících se ale stále neděje téměř nic, po několik měsíců nebylo léčebné konopí dokonce vůbec dostupné. To se přece nesmí stát. Administrativní průtahy zároveň brzdí vzdělávání lékařů a léčebné konopí je stále velmi drahé.
Proto bych se Vás rád tímto zeptal, zda máte úředníky ministerstva a dalších Vám podřízených institucí pod kontrolou, a pokud ano, v jakém termínu můžete slíbit, že bude ekonomicky dostupné léčebné konopí dostupné všem indikovaným pacientům v ČR a jaké kroky v tomto směru podniknete. Pokud MZ není s to vtéto věci podniknout potřebné aktivity, neměla by se gesčně přesunout odpovědnost na jiný orgán? Zdá se, že MZ a jemu podřízené instituce buď nejsou schopny situaci řešit, nebo nechtějí.
S úctou,
Tomáš Vymazal
poslanec PSP ČR